Hans Schnellar
25. 9. 1865 – 12. 8. 1945
Dnes si připomínáme 155. výročí narození Hanse Schnellara, rodáka z nedalekého Kláštera Hradiště. Víte, o jak významnou světovou osobnost v oblasti hudby se jednalo?
Narodil se 25. 9. 1865 v Klášteře Hradišti nad Jizerou. V letech 1879 – 1883 sloužil v rakouské armádě a poté byl téměř rok tympanistou v různých lázeňských a městských orchestrech v Čechách (Mariánské Lázně), v Maďarsku, v Německu (Bad Reichenball, Bad Kissingen) a ve Švýcarsku (Zürich). V roce 1893 hrál na vlastní upravené tympány v amsterdamské koncertní síni Concertgebouw a po tomto úspěchu byl v roce 1894 angažován legendárním dirigentem Hansem Richterem v orchestru Vídeňské dvorní opery a ve Vídeňské filharmonii. Působil zde do roku 1932. Ve Vídni také vyučoval až do roku 1934 hru na tympány a na bicí nástroje na hudební konzervatoři.
Schnellara proslavil jeho vynález vídeňských tympán ovládaných pedálem. Na technickém vývoji svého nástroje pracoval s vědeckou pečlivostí. Při práci byl podporován Gustavem Mahlerem a Richardem Straussem, kteří si Schnellara velmi vážili. V roce 1920 získává patent na vynález pákového tympánu. Když Gustav Mahler nastoupil jako dirigent Metropolitní opery v New Yorku, dal podnět ke koupi dvou párů právě Schnellarových tympán. Dokonce chtěl, aby Schnellar odešel za ním do Ameriky, ale on nabídku nepřijal a raději zůstal ve Vídni. V díle Richarda Strausse se Schnellarovy tympány rozšířily v tak velké míře, že mistr jejich zvuk dokonce tematicky zasadil do své Sinfonia Domestica, kterou pro tento účel pozměnil. Strauss ve své Nauce o instrumentaci napsal, že Schnellarovy tympány „odolávají jakékoli změně počasí, protože jejich pedál umožňuje přesně a rychle tón doladit“. Ručně zpracovaná kozí kůže, kterou je tympán potažený, totiž reaguje na změny teploty a vlhkosti. Zvukovému ideálu pomáhají také vídeňské paličky potažené rovněž touto kůží. I dnešní výrobci tympánů se na Schnellara stále odvolávají a při práci nadále vycházejí z jeho odkazu.
