Historicky první Vítání ptačího zpěvu přímo v Mnichově Hradišti je již minulostí! Konáno bylo v sobotu 26. dubna 2025 na počest MUDr. Alfréda Hořice (1865-1945), významného lékaře a ornitologa, spojeného s naším městem, jehož výročí narození i úmrtí si letos připomínáme.
Odborným průvodcem na 2 km okruhu podél řeky Jizery nám byl pan Pavel Kverek, uznávaný znalec slavíků, člen a držitel ocenění České společnosti ornitologické a v neposlední řadě umělecký kovář z Kněžmosta, který se s námi podělil, mimo svých znalostí a zážitků v rámci pozorování a určování ptačích druhů, také o ukázku kroužkování. Konkrétně samičku drozda kvíčaly odchytil jeho syn, pan Tomáš Kverek, umělecký kovář a podkovář. Oběma patří naše srdečné poděkování! Stejně tak Vám všem, kteří jste se v průběhu dopoledne zúčastnili (celkem v počtu 26). Váš zájem nás upřímně potěšil. Vydařenější počasí jsme si nemohli přát, včetně ranní jinovatky a mlhy nad hladinou řeky Jizery.
Od ranní půl šesté do jedenácté hodiny dopoledne jsme se mohli zaposlouchat do zpěvu a spatřit na 27 druhů ptáků. Hned u parkoviště, v blízkosti pláže Na kamínkách, pan Pavel Kverek určil zde hnízdícího brhlíka lesního, dále drozda kvíčalu, kosa černého a špačka obecného. Cestou k bývalé Hořicově plovárně pod Židovským hřbitovem, jsme zpozorovali nad řekou morčáka velkého, kachnu divokou, skorce vodního v páru, přeletujícího ledňáčka říčního, budníčka menšího, šoupálka krátkoprstého, střízlíka obecného, holuba hřivnáče, i konipase horského, ptáka roku 2025. Pod skalními sruby jsme viděli peří z roztrhaného mláděte hrdličky zahradní, dále pak sýkoru koňadru, sýkoru modřinku, kukačku obecnou, žluna zelenou; drozda zpěvného, pěnici černohlavou, pěnici slavíkovou a dlaska tlustozobého. U nové lávky přes Jizeru nás pozdravili konipas bílý a odlétající volavka popelavá, následně proti proudu se přidali drozd brávník a sojka obecná. Závěrečné tóny byly slavíka obecného v zahradě za kamenným mostem. V samém závěru se Pavel Kverek poděl o příhody ze své ornitologické praxe, ukázal odborné pomůcky využívané při terénním výzkumu i vlastní dermoplastické preparáty. Rozdány byly propagační materiály ČSO, které za záštitu akce také děkujeme.
V průběhu vycházky jsme se také začetli do textů samotného Alfréda Hořice. Vlastní poznatky, systematický přehled, pravidelně uveřejňoval ve vlastivědném sborníku Od Ještěda k Troskám (dostupné jsou online v digitální knihovně Kramerius, viz odkaz) pod názvem ‚‚Třiatřicetiletá ornithologická pozorování na Mnichovohradišťsku‘‘. Z mnoha jeho pozorování si uveďme jeden příklad, dokládající očividnou změnu, konkrétně co se drozda kvíčaly týče. Před 120 lety jej Alfréd Hořice označil jako zimního hosta našich krajů, ještě v roce 1906 zde pravidelně hnízdícího. Následně však poznamenal: ‚‚V poslednějších letech nemám již žádných o hnízdících kvíčalách ve zdejším okolí a soudím z toho, že i v sousedních okresech ptáci tito jako hnízdivci vymizeli, ale příčiny toho nelze se dopátrati.‘‘ Dnes drozd kvíčala u Jizery v Mnichově Hradišti opět hnízdí a osobně jsme jej spatřili ze všech druhů nejčastěji. Svá mnohaletá pozorování shrnul v roce 1936 Alfréd Hořice tímto dodatkem: ‚‚Tímto doplňuji svoje ornithologická pozorování na Mnichovohradišťsku a v sousedních okresech severočeských, jichž začátek spadá již do roku 1892. V době 45 roků, po kterou působím v Mnichově Hradišti, zjistil jsem v krajině zdejší celkem 241 druhů a geografických forem ptáků, mezi nimiž i jedinečné vzácnosti, které jinde v Čechách ještě pozorovány nebyly. Uvážíme-li, že počet všech druhů ptactva vůbec v Čechách zjištěného, počítaje v to i ty druhy, jež snad pouze jednou k nám zabloudily, nebo bouřemi byly zahnány obnáší asi 330, mohou se severní Čechy pochlubiti poměrně velikou bohatostí naší avifauny, kterou bychom jinde, ku př. v západních Čechách a jinde marně hledali. Záleží jen na nás, abychom dovedli těchto namnoze vzácných přírodních památek náležitě si vážiti a pokud ovšem jest to možné i pro budoucnost zachovati je našim potomkům, aby také oni mohli se těšiti z jejich života.‘‘ Na těchto posledních větách jsme se všichni přítomní upřímně shodli. Názorným příkladem, jež se zcela jistě podílí na plnění vysloveného Hořicova přání, je osobní praktická i osvětová činnost pana Pavla Kverka. Více o ní se můžete dozvědět i prostřednictvím jím psaného blogu: pavelkverek.cz či přímo v rodinném ‚‚Slavičím háji‘‘ u Dolního Bousova, který se svým synem založil v roce 2013. Na následující ročník Vítání ptačího zpěvu jsme již nyní všichni srdečně zváni právě do něho!
Osobnost MUDr. Alfréda Hořice, jeho vztah k Mnichovu Hradišti, i jeho lékařskou a ornitologickou práci přibližuje více medailonek na webu městského muzea, či odborné články Mgr. Miroslava Bobka v tehdejším Zpravodaji Mnichova Hradiště. (pozn. kompletní svázané ročníky dostupné ve sbírkové muzejní knihovně).
Karel Hubač
Muzeum města Mnichovo Hradiště