Už ani nevím, kde jsem se dozvěděla o této vycházce, ale jsem rozhodně ráda, že jsem se této akce, kterou organizovalo Muzeum města Mnichovo Hradiště, zúčastnila.

Sobota 2. 4. byl letos snad první pěkný jarní den, a i když ještě dopoledne foukal chladný vítr, sluníčko nás celé dopoledne provázelo. Před zámkem se v 10 hodin sešel úctyhodný počet zájemců o historii. Úlohy průvodce se ujal pan Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického, jinak mnichovohradišťský rodák a dlouholetý člen Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Pro zpestření akce nás celou dobu provázeli také dva mladí muži v dobových uniformách, jeden „Rakušák“ a druhý „ Prušák“, jinak určitě také členové výše uvedeného Komitétu. Oba nám vysvětlili a popsali své uniformy a zbraně a ochotně odpovídali na četné dotazy.

Pan Mgr. Barus přizpůsobil průběh vycházky počtu přítomných a vedl nás po zajímavých místech tak, abychom nebránili plynulé dopravě ve městě. První zastávka byla ještě v zámecké zahradě, abychom viděli na historickou budovu lékárny a na oba kostely a bývalý areál konviktu. To vše jsou místa, kudy kráčela historie roku 1866. Pak jsme se přesunuli za kostel sv. Jakuba, odkud je opravdu pěkný výhled na zámek a podzámčí a náš průvodce nám mohl ukázat některé budovy, kde se podle historických pramenů uchovával majetek obyvatel, kteří opustili město ze strachu před válkou, nebo kde byl lazaret apod. Na místě, kde jsme stáli, byl kdysi hřbitov, na kterém se však v r. 1866 již 40 let nepohřbívalo. Přesto tu bylo několik vojáků pohřbeno, snad, že to bylo blízko lazaretu, kde pravděpodobně zemřeli. Pochopila jsem, že u Mnichova Hradiště se neodehrávala žádná rozhodující bitva, že šlo pouze o zdržovací taktiku rakouské armády. Ale škody, které město utrpělo, musely být obrovské. Vždyť v určité době bylo v našem městě a okolí na 60 000 vojáků obou armád a ti všichni museli dostat najíst a museli být někde ubytováni.

Další zastávka pak byla před budovou radnice a celá vycházka končila na místním hřbitově. Zajímavá byla také informace o roli hraběnky Marie Vilemíny Valdštejnové, která stála u zrodu Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Všechny pomníčky mají charakteristické kovové kříže, které nechala tenkrát zhotovit někde v Plzni. Dnes jsou postupně všechny obnovovány díky péči současného „Komitétu“.

Historická vycházka se mi opravdu moc líbila a už se těším na hlavní vzpomínkovou akci, kterou v jubilejním roce výročí rakousko- pruské války Muzeum města Mnichova Hradiště připravuje na 1. května 2016.