Před 205 lety, dne 11. 11. 1818, zemřel přední malíř rodu Valdštejnů Jiří Hisler (psán i jako Jiřík Hýzler či Hiesler), rodák z Hoškovic u Mnichova Hradiště narozený v roce 1733.
Ve službách Valdštejnů působil od svého mládí. Své umělecké zkušenosti sbíral také v Turnově, kde i z počátku žil. Pro zdejší klášterní kostel namaloval v roce 1793 obraz sv. Linharta. Pro děkanský kostel svatého Václava v Bosni namaloval obrazy sv. Anny a Zvěstování Panny Marie.
Za portrét Vincence hr. z Waldsteina dostal v roce 1770 povolení vystavět si dům č. p. 153 na tzv. panském gruntu. ‚‚LP 1770, 22. 9., s povolením urozeného a statečného vladyky pana Jana hr. Müllera, od Vysoce hraběcího, pod datumem 29. 3. 1769, obdrženého milostivého dekretu, vystavěl sobě Jiřík Hýzler domek, blíž kláštera kapucínského u statue sv. Antonína Paduánského, na panským, od milostivé vrchnosti jemu darovaným, gruntě, vedle gruntu aneb zahrady urozeného pana Václava Linky (čp. 154/NC 128), téhož dobře jmenovaného zřízeného forstmeistera a cesty ouvozní k Arnošticům vedoucí. Takový nový vystavený domek, on, Jiřík Hýzler, nechává sobě, svej manželce a dědicům svým, k dědičnému vládnutí, poněvadž k vystavení toho domku všechno dříví potřebné od milostivé vrchnosti darované jest dostal, tehdy jen za náklad stavení aneb na stavení, 120 kop míšeňských složiti musí.‘‘
Na katastrální mapě z roku 1842 je veden ještě jako dřevěný. Postupem času byl značně přestavěn. Vedle domku podle cesty na Podolí stojí socha sv. Antonína Paduánského, připomínaná v polovině 18. století. Od roku 1798 se stal oficiálně hraběcím malířem na zámku Mnichovo Hradiště. Je autorem obrazové výzdoby loveckého salonu s motivy loveckých výjevů a lesních zátiší. Uměleckou inspirací byla jistě i jeho cesta po Itálii, kterou zde posléze zhmotnil v podobě vedut - výjevů z Neapole, Benátek a další na stěnách Italského pokoje. Tapetovými obrazy je vyzdoben Dámský pokoj, řada těchto vyobrazení přímo souvisí s historií mnichovohradišťského panství a také životem valdštejnských majitelů, nechybí ani pohledy na okolní zříceniny hradů a klášter Hradiště nad Jizerou s rokokovou figurální stafáží. Jeho zmíněná díla si je možné prohlédnout v rámci 1. návštěvnického okruhu. Jiří Hisler maloval rovněž portréty, i s nimi se setkáme při procházení prostorami zámku Mnichovo Hradiště. Na mnichovohradišťském zámku působil do roku 1810.
Z manželství se ženou Alžbětou, roz. Šmídovou z Prahy, měl Jiří Hisler dvě dcery. Annu, provdanou Jindrovou a Serafínu, vdanou za soukeníka Václava Ningra z Chotěboře, budoucího majitele gruntu. 1. října 1804 se Serafíně a Václavovi narodil syn Václav Ninger, který v malířském umění Jiřího Hislera pokračoval. Jakožto malíř krajinář, portrétista, pracující pro významné šlechtické rody.
Jiří Hisler zemřel 11. listopadu roku 1818.
Dům Jiřího Hislera čp. 153 v ulici V Lípách pohledem brány bývalého kapucínského kláštera / fotoarchiv Muzea města Mnichovo Hradiště
Tisk rytiny valdštejnského loveckého zámečku Valdštýnsko, podoba z r. 1789 / zasklená rytina je ve sbírce Muzea města Mnichovo Hradiště, i. č. 289
Zásadka - v popředí obrazu ves Mohelnice nad Jizerou včetně románského kostelíka s tehdy barokní střechou, nad vsí na kopci zřícenina zámku Zásadka, v pozadí vpravo vrchol Káčova. Na zadní straně letopočet 1842. Pravděpodobně dílo malíře Václava Ningera, namalované dle předlohy Jiřího Hislera, umístěné v dámském salonku zámku Mnichovo Hradiště. /obraz ve sbírce Muzea města Mnichovo Hradiště, i. č. 218
Jiří Hisler je autorem obrazové výzdoby loveckého salonu s motivy loveckých výjevů a lesních zátiší / fotoarchiv Muzea města Mnichovo Hradiště
Karel Hubač, Muzeum města Mnichovo Hradiště