Dnes 27. ledna si v rámci Mezinárodního dne památky obětí holokaustu připomínáme utrpení našich spoluobčanů. Od roku 1943 byli mnichovohradišťští Židé deportováni z Mladé Boleslavi do Terezína, následně, ani ne během týdne po příjezdu do Terezína, většina z nich putovala do Osvětimi. Tato tragická událost zasáhla do životů těchto bývalých obyvatel našeho města:
Bohuslav Deutsch, Olga Deutschová, Zdeněk Deutsch, Pavel Deutsch, Eliška Deutschová, Františka Deutschová, Jiří Deutsch, Vilemína Deutschová, Ludvík Deutsch, František Deutsch, Zikmund Deutsch, Ella Deutschová, Otta Deutsch, Hana Deutschová, Anna Friesová, Jana Renée Friesová, Marie Folgerová, Pavlína Hellerová, Ludvík Hahn, Matilda Hodíková, Dagmar Hodíková, Jindřich Hodík, Moris Metzl, Eliška Metzlová, Růžena Metzlová, Richard Metzl, Kamila Metzlová, Julius Nettl, Irma Nettlová, Žofie Neumannová, Emil Pick, Josefa Picková, Elfrieda Pinkusfeldová, Eleonora Poláková, Elsa Rosenthalová, Štěpánka Rosenthalová, Marie Reinhaltová, Otomar Reinhalt, Rudolf Silberstein, Julie Silbersteinová, Johanka Straková, Františka Siegerová, Berta Schreiberová, Max Treister, JUDr. Marry Treisterová, Max Kozák-Treister
Mnichovohradišťská synagoga v dnešní Havlíčkově ulici od Jaroslava Mencla. Ghetto mělo vlastní správu, rabína, bohatě vybavenou synagogu. Původní modlitebna v Mnichově Hradišti byla na náměstí, v domě Benjamina Wolfa /rok 1692/, následně ale byli Židé přesunuti do ghetta a kde tam synagoga zpočátku stávala, se neví. Nová byla postavena až v polovici 18. století. (citace z bakalářské práce Mgr. Jakuba Altmana)
Hradišťský židovský hřbitov. Údajně nejstarší náhrobek pocházel již z roku 1561. Tento údaj dnes už bohužel není ověřitelný. Na hřbitově byli pochovávání Židé z celého hradišťského okolí i ze vzdálenějších míst. Na hřbitově stávala hřbitovní budova, v níž byla obřadní síň a byt hrobníka. Konce války se dočkal pouze malý zlomek hradišťských Židů. Veškeré památky na Židy – jejich škola, synagoga a hřbitov byly zničeny. Buď již během války v případě školy a synagogy, či v 80. letech 20. století, kdy rozrůstající se město hřbitov zrušilo / se souhlasem Židovské náboženské obce v Praze / a na jeho místě vznikly parcely pro domy. (citace z bakalářské práce Mgr. Jakuba Altmana - dostupné online ZDE)