Před 100 lety, ve středu 14. září 1921, odkryl František Lanc unikátní skalní kapli na Drábských světničkách, označovanou také jako kostelík, svatyni či modlitebnu. Stalo se tak při průzkumu a dalším zpřístupňování areálu skalního hradu, který František Lanc v této době prováděl coby jednatel mnichovohradišťského odboru Klubu československých turistů a vrchní správce okresní správy silnic. Navázal tak na výzkum spoluzakladatele české archeologie dr. Josefa Ladislava Píče, který lokalitu archeologicky objevil, popsal a zakreslil již v 80. letech 19. století. Kaple mu však zůstala ukryta.
Zprávu o významném objevu přinesla řada regionálních i celostátních novin, v onen den již večerní vydání Národních listů! Připomeňme si tento okamžik prostřednictvím jedné z těch nejpodrobnějších, jež se mi podařila dohledat v Pražském ilustrovaném zpravodaji vydaném 20. 10. 1921 v článku pod názvem Nově objevená kaple v Drábských světničkách na hoře Mužský u Mnichova Hradiště: ‚‚V polovici měsíce září t. r. při probádávání skalních světniček přišel správce okr. silnic František Lanc na velice krásnou modlitebnu, pocházející ze XII. století po Kristu (pozn.: datování podle současného stavu poznání vrcholný nebo pozdní středověk). Místnost jest ve skále vytesána, 6,90 m dlouhá, 3,70 m široká a 4,10 m vysoká. Kolem ní zhotoveny jsou lavičky ku sezení (pozn.: 40–65 cm široké, 20–45 cm vysoké) a na podélné straně vede 5 schodů (stupňů) k oltáři (pozn.: 1 m vysoký, 1,10 m široký, 1,5 m dlouhý), ve kterém jest vysekána jamka pro uložení ostatků, která byla břidlicí přikryta. Vedle oltáře nalézá se na vyvýšeném místě kazatelna a schránky. Z této modlitebny jde se přes trhlinu (rozšířenou chodbu) ve skále do vedlejší místnosti, která sloužila asi za obydlí kněze. Jest rovněž ve skále vytesána, 5,60 m dlouhá, 2,90 m široká a 2,50 m vysoká, opatřena v rohu sedátky a v druhém rohu ohništěm s velkými čedičovými kameny. (…) Známý archeolog Dr. Jan Aksamit, který 2. října objevené místnosti prohlédl, o nich velmi pochvalně se vyslovil, řka, že jedná se o vzácný nález, který nemá rovného.‘‘ 

Článek v Pražském ilustrovaném zpravodaji vydaném 20. 10. 1921, o objevu skalní kaple na Drábských světničkách včetně unikátních nálezových fotografií

MUDr. Jan Axamit ve stejném roce provedl sondáže na nedalekých Hradech a Klamorně, autor studie Novější objevy na Mužském z roku 1922. Objevy shrnuje a podrobně doplňuje o své vlastní univ. prof. dr. Jan Filip (1900-1981) v díle Dějinné počátky Českého ráje v roce 1947. Uspořádání kaple vypovídá, že sloužila ke katolickému ritu. Symbol kalichu na oltářní mense byl vyryt až po odkrytí kaple, přítomnost stoupenců Jednoty bratrské v době jejich pronásledování však vyloučena není, naopak o ní svědčí nalezené vyryté letopočty v dalších částech hradu.

Právě objevená unikátní skalní kaple na fotografii Bedřicha Ženíška z roku 1922, oltářní mensa ještě není poničena vyrytím kalichu 


Drábské světničky se sousedními hradišti Hrada a Klamorna mají mimořádnou cenu kulturní, vědeckou a nenalezneme k nim protějšku nikde u nás ani v Evropě! Jak svými slovy a poznatky dokládají v odborném časopise Zprávy památkové péče Vincenc Vojáček a Dobroslava Menclová, kteří již v roce 1951 upozorňují na neutěšený stav Drábských světniček a rok od roku se zhoršující rychlým účinkem povětrnostních vlivů a proudy návštěvníků, z nichž mnozí tuto jedinečnou památku nijak nešetří, což se týkalo i teprve 30 let odhalené oltářní mensy. Jako bychom po 70 letech prožívali jedno velké Déjà vu, bohužel...

Vědomi si toho byli i představitelé musejního spolku v Mnichově Hradišti. Na podnět profesora Jana Filipa se rozhodli zachovat aktuální stav v podobě sádrového modelu v měřítku 1:17, který je od roku 1950 součástí stálé expozice Muzea města Mnichovo Hradiště. V roce 1951 jej doplnil menší v měřítku 1:70 s rekonstrukcí pravděpodobné původní podoby středověkého hradu s dřevěnými konstrukcemi. V modelech je pro budoucí generace uchována i podoba skalní kaple, stejně tak i díky fotografiím zejména Bedřicha Ženíška a samotného Františka Lance, který byl ve druhé polovině 40. let 20. století jmenován ministerstvem školství a osvěty konzervátorem státního památkového úřadu s působností pro okresy Mnichovo Hradiště, Sobotka a Doksy. Zachycena je i v kresbách malířů Jaroslava Panušky a Karla Brouska. 

Sádrový model Drábských světniček v měřítku 1:70 je od roku 1950 součástí stálé expozice Muzea města Mnichovo Hradiště, letos byl pomocí skenu společnosti Viznem.cz vytvořen 3D model tohoto unikátního sádrového modelu - prohlédněte si jej online ZDE, včetně i menšího 1:70, osobně je pak navštivte počátkem dubna přímo v expozici


František Lanc (1876-1954) byl ve své době považován za nejlepšího znalce skalních oblastí na Mužském, vyhlídka na jedné ze skalních věží jeho jméno připomíná dodnes. Je autorem první turistické mapy barevně značených cest, vytvořené v měřítku 1:25 000, mimo dodnes známých a využívaných tras zde najdeme i cesty již zaniklé. Devastace objevené oltářní mensy se nedožil. Stačilo k ní pouhých 100 let. Při svém objevu v roce 1921 si zřejmě nemohl uvědomit, že ji právě započal. Původní k oltáři vedoucí stupně dnes již téměř neexistují, z části připomínají spíše skluzavku.  Nutno podotknouti, že již 23. 10. 1921 se Okresní správní komise usnesla ‚‚postarati se o zabezpečení nálezu před živelní zkázou.‘‘ Množství nově vyrytých nápisů po všech stěnách se nedá ani spočítat. Od další lidské devastace prostor kaple nyní chrání mříž. (O Františku Lancovi více v článku na straně 15 ZDE) 
A netýká se to pouze jí. Na jaře letošního roku zůstaly Drábské světničky uzavřeny celé. Správce hradu, Lesy ČR, s. p., započal s projektem záchranných opatření a nového turistického zpřístupnění. Pevně věřím, že je tento nutný krok nadějí pro uchování tak výjimečné nejen kulturní památky dalším generacím. Ať už bude trvat tak dlouho, jak bude potřeba. Díky za to!

Karel Hubač